— 8. Šumavské slatě —

Rašeliniště se v centrální Šumavě nazývají slatě, jsou jedním ze symbolů Národního parku Šumava a vznikly někdy na sklonku poslední doby ledové - tedy před 9 až 10 tisíci lety.

Přístupných slatí je v národním parku celkem pět - Tříjezerní, Jezerní, Chalupská, Cikánská a Malý Polec. Níže se dozvíte něco o prvních čtyřech z nich.

Tříjezerní slať

Slať se nachází asi 3,5 km severozápadně od Modravy nad Javoří Pilou, z které k ní můžete dojít nebo dojet po značené cyklostezce. Vede sem i žlutá turistická trasa z Rokyty. Tříjezerní slať je typické šumavské vrchovištní rašeliniště o rozloze 5 ha v nadmořské výšce 1062 m. Pojmenována je podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší je o rozloze 700 m2 a má hloubku přes 2 metry. Na 250 metrů dlouhé naučné stezce, vedoucí po poválkových chodnících, se dozvíte něco o zde rostoucích vzácných rostlinách. Celkem často jsou tu k vidění velké pestrobarevné vážky.

Poloha: 49.0418142N, 13.4685289E

Nadmořská výška: 1062 m n.m.

Výchozí bod: Modrava nebo Rokyta - parkoviště, autobus

Vzdálenost od výchozího bodu: 3,6 km (4,4km z Rokyty) / 70-90 min pěšky

Kam dál?: Doporučujeme navštívit Poledník, Vchynicko-Tetovský kanál, Rechle či Modravu nebo Rokytu

Gastronomie: Pension Arnika (Modrava), U všech kukaček (Modrava), Hotel Antýgl (Rokyta)

Náš tip: Vyjděte z parkoviště na Rokytě po žluté po proudu Vchynicko-Tetovského kanálu a za osadou Vchynice-Tetov následujte žluté značení přes kanál lesní silničkou až ke slati. Až prohlédnete všechna jezírka, vydejte se přes Rybárnu směr Modrava, kde si můžete dát oběd nebo zajít do íčka. Od rozcestníku na Modravě půjdete dále po červené značce směr Rokyta. Cesta vás zavede na krásné louky se zbytky zástavby původní vesnice Vchynice-Tetov. Po asi 2,3 km za Modravou vás nenápadný dřevěný ukazatel bude svádět odbočit na Hradlový most na Rechlích - to doporučujeme udělat. Je to zajímavá technická památka a místo pro focení. Pak se vraťte zpět, po červené projděte další částí vesnice s části dochovanou architekturou a přijdete zpět na vaše výchozí místo na Rokytě. Necelých 12,5 km za to stojí.

Jezerní slať

Slať se nachází na půli cesty mezi Kvildou a Horskou Kvildou na náhorní plošině Šumavských plání. Z obou obcí se sem dá pohodlně dojet na kole nebo dojít pěšky. Rašeliniště nemá jezírko, ale vytéká z něj Kvildský potok, který na Kvildě ústí do Teplé Vltavy. Jezírko bylo, podle původních obyvatel, vypuštěno ve dvacátých letech 20. století, kvůli těžbě rašeliny na otop. Roste zde řada rašeliništních rostlin jako jsou kleče, zakrslé břízy, borovice blatky, mrazové formy smrku či břízy prostřední. Žije zde spousta bezobratlých živočichů.

Od okraje stati vede do jejího středu naučná stezka po povalovém chodníku. Celou oblast si také můžete lépe prohlédnout z dřevěné vyhlídkové věže.

Jedná se o jedno z nejchladnějších míst na Šumavě - o zimních nocích tu bývají naměřeny i teploty pod -40°C. Záznamy jsou ve vyhlídkové věži.

Poloha: 49.0404189N, 13.5743192E

Nadmořská výška: 1075 m n.m.

Výchozí bod: Parkoviště Jezerní slať - parkoviště, autobus

Vzdálenost od výchozího bodu: 250m / 5 min pěšky

Kam dál?: Kvilda, Horská Kvilda, Zhůří u Rejštejna, Pramen Vltavy

Gastronomie: Šumava Inn (Kvilda), Panský dům (Kvilda-Františkov)

Chalupská slať

Specifikem tohoto vrchovištního rašeliniště je největší rašeliništní jezírko v Čechách, přístupné po dlouhém poválkovém chodníku od informačního střediska NP Šumava. Uprostřed jezírka se na malém ostrůvku nachází bříza, která je vděčným námětem pro fotografie v jakémkoli ročním období. Dříve se zde těžila rašelina a na vytěžené ploše je možné pozorovat, jak zde příroda opět převzala vládu. Slať se nachází nedaleko obce Borová Lada. Roste zde řada rašeliništních rostlin - například masožravá rosnatka okrouhlolistá. Přes slať vedla stezka Krále Šumavy tzv. "Kiliánova trasa".

Poloha: 48.9982589N, 13.6594417E

Nadmořská výška: 900-950 m n.m.

Výchozí bod: Parkoviště Svinná Lada - parkoviště, autobus

Vzdálenost od výchozího bodu: 600m / 10 min pěšky

Kam dál?: Zadov, Churáňov, Pramen Vltavy, Bučina, Knížecí Pláně

Gastronomie: Panský dům (Kvilda-Františkov)

Poznámka: vhodné pro vozíčkáře

Cikánská slať

K Cikánské slaťi dojdete asi po 3 km chůze po zelené stezce jihozápadním směrem od obce Modrava. Zelená turistická trasa je vedena po tzv. Starobřeznické cestě na známý Březník a v těchto místech překonává slať po 330 metrů dlouhém poválkovém chodníku. Slať se nachází v nadmořské výšce 1075 m n. m. a zabírá plochu přibližně 102 ha. Odhadovaná hloubka je asi 620 cm. Porostlá je většinou smrky, klečí a jen místy je luční porost. Ze slatě vytéká potok, ústící do Modravského potoka. Hladina vody v potoce je závislá na srážkách. Za silných dešťů dosahuje hladina až k poválkovému chodníku.

Poloha: 49.0037417N, 13.4713869E

Nadmořská výška: 1075 - 1100 m n.m.

Výchozí bod: Modrava - parkoviště, autobus

Vzdálenost od výchozího bodu: 3 km / 50 min pěšky

Kam dál?: Březník, Tříjezerní slať

Gastronomie: Pension Arnika (Modrava), U všech kukaček (Modrava), Březník (v letním období)

Malý Polec

je přírodní reservace se slatí nedaleko Zlaté Studny a Churáňovského vrchu. Přímo po jejím okraji vede turistická trasa ze Zlaté Studny na Zadov a v minulosti zde probíhala těžba rašeliny. Slať je porostlá rašelinnou klečí a na místech bez kleče je zem pokryta keříčky borůvky bažinné, vřesu obecného nebo rašeliníky. Z větších ohrožených živočichů se zde občas objeví rys ostrovid a z ptáků zde mžete zahlédnout například datlíka tříprstého nebo jeřábka lesního. Uprostřed se nachází nepřístupné jezírko.

Poloha: 49.0654953N, 13.6135586E

Nadmořská výška: 1100 m n.m.

Výchozí bod: Horská Kvilda - parkoviště, autobus

Vzdálenost od výchozího bodu: 4,0 km / 70 min pěšky

Kam dál?: Tříjezerní slať, Zadov, Meteorologická stanice Churáňov

Gastronomie: Cukrárna na Zadově, restaurace na Horské Kvildě